Kim Hjon-Hi - Slzy mé duše

Kim Hjon-Hi se narodila v polovině šedesátých let v Severní Korei.
Na tamní poměry si žila poměrně slušně, její otec byl totiž vyšší státní úředník a tak její rodina občas mohla mít olej na smažení nebo nylonové punčochy.

Chodila do školy a zbytek dne pracovala v mládežnickém oddílu, v kterých se povinně sdružovaly všechny děti. Poté sbíraly odpadky a fekálie z městských latrín, aby měli rolníci čím hnojit pole a pomáhaly budovat socialistickou společnost.

Ve škole pak půlku vyučování věnovaly čtení ze spisů Velkého Vůdce Kim Ir-sena, již od dětství se učily nenávidět vše pocházející z prohnilé kapitalistické společnosti.

Protože měla KIm bohatého otce, podařilo se jí dostat na vysokou školu a studovat japonštinu. Tam si jí ovšem všimla severokorejská tajná služba a byl jí nabídnut výcvik a následné členství ve straně.

Kim proto ve svých dvaadvaceti letech nastoupila na výcvik (jinou možnost neměla, pokud nechtěla být mrtvá a své rodině zajistit zbytek života v pracovním táboře) a i přes neustálé vymývání mozku a psychický i fyzický nátlak výcvik úspěšně dokončila, díky čemuž se stala tajnou agentkou.

S jedním ze starších agentů vycestovala do Evropy, aby poznala zkažený kapitalistický svět. Šokovalo ji, jak si v Evropě lidé žijí skvěle, ale agent ji okamžitě vyvedl z omylu - to je jen na první pohled, za tímhle vším jsou udření lidé, kteří nemají ani na jídlo.

Kim se utvrdila v tom, že kapitalismus je zvrácená ideologie a ještě víc byla odhodlána učit se čínštinu.

Poté byla povolána na velice tajný úkol - se svým již známým kolegou musela umístit bonbu do letadla patřícího Jižní KOree.
Čeho tím docílí? Míru mezi oběmi zeměmi a opětovného sjednocení.
Jestliže někdo z nich měl pochybnosti, nesměl je dát najevo.

O několik týdnů později, po pečlivých přípravách byli na úkol dostatečně připraveni.
Vše ale nevyšlo podle plánu a tak, když je policie zatýkala, oba poslušně kousli do otrávené cigarety. Kim ale neměla takové štěstí jako její starší kolega a její život je zachráněn. Ocitá se v cizím státě úplně bez pomoci.
Chvíli ji vyslýchají, ale k ničemu to nevede a tak je deportována do Jižní Koree, kde výslechy pokračují.

Ke všem je nedůvěřivá, domnívá se, že ji chtějí uplatit - když se probudí ve vězení, objeví u sebe šusťáky a tričko, což je oblečení v Severní KOrei jen pro ty nejprivilegovanější a tak v ní okamžitě všichni vzbuzují nedůvěru. Nechápe, že jinde je to oblečení zcela normální.
Po čase se ovšem přizná a je odsouzena k smrti.

Před vykonáním trestu však se svými vězniteli poznává JIžní KOreu, zjišťuje, že je tam vše úplně jiné.
Po několika měsících je jí udělena milost a ona bojuje za sjednocení obou států.


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože jsem se na tuto problematiku chtěla podívat i z druhé strany.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Psychický nátlak.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Poslouchat.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být nikým. Ale je pro mě zajímavé podívat se na vše z úhlu Kim, která zabila 115 lidí, protože věřila tomu, že je to správné a taky proto, že vlastně nemohla odmítnout. Všude o teroristech slýcháme, jak jsou zlí vrazi, přitom ale vůbec nevíme, jestli si mohli vybrat, zda úkol vykonat či nikoli a proč to vlastně udělali.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
To, že si nakonec uvědomila svou chybu. Že pochopila, jak byla celý život klamána.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Nelíbí se mi už to čtení spisů velkého vůdce, a to, jak se už malé děti učí nenávisti k něčemu, co vlastně ani ve většině případů nemají možnost poznat. Všechny tyhle problémy totiž pramení z neinformovanosti lidí.