Cliff Linedecker - Vraždící děti

Skutečné příběhy dětí, které zavraždily své rodiče.




Autor vybral deset nejhorších vražd ve Spojených státech.
Často jde o opravdu brutální způsob vraždy a rozluštění motyvů je dost obtížné...
Člověk se někdy dost podivuje, že něco takového udělaly klidně ještě neplnoleté děti a třeba zrovna u posledního uvedeného příběhu mi nebyl jasný motiv... On tam sice byl, ale nechali byste zavraždit rodiče jenom proto, že jste se (upozorňuji) pouze domnívali, že váš otec chce zabít vašeho partnera/partnerku?

Jiné případy už byly jasnější, v rodině například docházelo k týrání či sexuálnímu zneužívání a jelikož dítě neznalo nebo se bálo použít jiný způsob, rozhodlo se pro svůj způsob řešení - vraždu.

Nemůžu říct, že se kniha četla sama a že vám ji tedy doporučuju. Právě naopak - četla se mi strašně těžko (o čemž svědčí i doba, jakou jsem knihu četla - zhruba čtyři měsíce). Na začátku každého případu se dozvíme způsob vraždy, pak začíná zdlouhavá soudní tahanice a ne vždy je to zábava číst.
I přesto si knihu klidně přečtěte, myslím, že svým způsobem je zajímavá... Čeho všeho je člověk schopen?
Emočně je to ke čtení dost náročné - na jednu stranu cítíte s většinou vrahů - byly to nešťastné děti, které neznaly jiné východisko z nějaké situace. Ale na druhou stranu víte, že vražda není pravé řešení, a ani si neumím představit, že by nějak dítěti ulevila... Jistě, zemřel někdo, kdo je např. trápil, ale... Opravdu si někdo myslel, že pak bude už jen šťastný? A někdy byl ten motiv vážně nesmyslný, jako ten, který jsem uvedla... Prostě... Nevím. Z knihy mám rozporuplné pocity, není to čtení na jedno odpoledne a určitě si u toho neodpočinete, s tím počítejte.


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zaujala mě názvem a mluvila o ní Lizz.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Vraždící děti? :O)
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
zabít.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Jej... Tam těch postav bylo... Nechtěla bych být žádným obhájcem, v žádném případě... Já je obdivuju, jak dokážou některé obhajovat. Já bych na to rozhodně neměla sílu. Není tam snad ani jedna postava, do které bych se vcítila a když už ano, rozhodně bych jí nechtěla být. ,
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Eh? Pozitivum na tom, že děti vraždí svoje rodiče? :D
Ale tak... Dozvěděla jsem se něco nového...
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
V knize je rozhodně spousta negativ, co se týče postav, někdy měl člověk chuť říct si: dobře mu tak, že zemřel, když dělal takové věci... Na druhou stranu je fakt, že vražda není řešení, navíc když ani jeden z vrahů neunikl...

Komentáře

1 davidbachmann | E-mail | Web | 31. srpna 2011 v 0:23

Někdy mě fakt dokážeš překvapit šíří svého čtenářského záběru!!! Tohle bych asi nečetl. Nemyslím si, že by existoval motiv k vraždě rodičů, který by byl
oprávněný. Ostatně jak píšeš, vražda není řešení. Jdu si číst zase Kingovku. Jmenuje se to Cujo a je to o Bernardýnečkovi, co dostal vzteklinu. Úžasně
nenáročné, že?