čtvrtek 5. července 2012

Jonathan Carroll - Měsíční kosti


Cullen je obyčejná žena, která v mládí podstoupila potrat a nyní žije s manželem Dannym a malou dcerkou Mae. Vedla by naprosto obyčejný život, nebýt těch záhadných snů. Zdát se jí začaly již v době těhotenství a po porodu pokračují. . Ocitá se na fantastickém ostrově Rondua, kde s chlapcem Pepsim, o němž zjišťuje, že je to její potracený syn, a několika mluvícími zvířaty putuje za záhadným cílem. Ten se postupem času začne objasňovat, sny však začínají zasahovat do reálného života a Cullen si tak pokládá otázky, kdo z jejích známých má s Ronduou něco společného.

Jonathan Carrol u nás není příliš známý, je to však škoda. Jeho díla jsou totiž opravdu kvalitní a plná originálních nápadů, o čemž se lze u Měsíčních kostí přesvědčit.

Svým postavám se věnuje opravdu do detailu, čtenář má pak pocit, že je zná již několik let, autor jim zkrátka dokázal vdechnout život. Dalo by se říct, že je příběh sondou do americké společnosti a později se prolíná se snovou realitou.

Kniha patří mezi hodně netradiční fantasy. Nejprve je příběh vlastně pouze reálný, seznamujeme se S culleniným životem, s příchodem snů pak nastupuje onen fantastický prvek. Autor si také umí pohrát s atmosférou. Jakmile se začneme seznamovat s Ronduou, je lehce mrazivá a postupně začíná gradovat, na konci je skoro až hororová. Nečekejte však nějaký krvák, spíše jde jen o ten pocit, kdy vám běží mráz po zádech.

Aneb, jak napsal Stephen King: "Nádherné, děsivé, nápadité, láskyplné, znepokojivé, zábavné, hrůzostrašné, podnětné dílo."

Některé věci však v knize vůbec nejsou osvětleny, což může někomu překážet. Rondua si pohrává s naší představivostí a mnoho toho o ní nevíme. Carrol však psal tak, že nedostatek vysvětlování se tváří jako původní záměr a nejspíše to tak i je. Příběh má více vrstev a člověk by si ho měl přečíst několikrát, aby vůbec dokázal zachytit vše, co obsahuje. Mně spousta věcí určitě taky unikla.

Hodnocení: 10/10

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Přišla jsem k ní u Temnářky na blogu.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

Snová realita

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

Pochopit

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Sympatická byla Cullen. Vůbec nebylo těžké se do ní vcítit a rozumět jí.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Netradičnost celého příběhu.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Jediné negativum je to, že jsem ne vždy chápala autorův záměr. Nicméně to není negativum na knize, ale spíše ve mně. :)

Komentáře

1 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 6. července 2012 v 14:54

Naprosto dokonalá knížka, těší mě, že jsem tě na ni přivedla, protože jak píšeš, u nás ji mnoho lidí nezná a je to škoda. Musí se šířit. :-)

2 Neriah | 6. července 2012 v 23:24

[1] Já ji vnucuju (teda chtěla jsem říct šířím) všude. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat