Carrie Ryan - Les rukou a zubů

Mary žije ve vesnici obklopené Lesem rukou a zubů. V lese žijí nečistí toužící po lidském mase a rozšiřující svým kousnutím nákazu, po které se člověk stane jedním z nich.

Vesnici řídí sesterstvo a nic nenasvědčuje tomu, že by někde existovali ještě další lidé.

O dřívějším světě existují už jen příběhy, ale Mary věří - věří v oceán, o kterém jí matka vyprávěla.

O oba rodiče přišla - oba byli nakaženi nečistými a její bratr se o ni odmítá starat, proto se ocitne u sesterstva, kde ošetřuje zraněného Travise, kterého vždy tajně milovala.

Travis však požádá o její kamarádku a o Mary žádá Travisův starší bratr.

Manželství totiž nejsou uzavírána z lásky, nýbrž z potřeby přežít a zplodit potomky.

Lidé v této knize nemají žádné nadpřirozené schopnosti, jsou to prostě obyčejní lidé, kteří žijí ve vesnici a bojí se o své životy, protože jich je tak málo. Neví, jaké to bylo předtím, z generace na generaci se přenáší jen příběhy, které můžou, ale nemusí být pravdivé.

Mary si tedy bere Travisova staršího bratra Harryho, v tu chvíli se však do vesnice dostávají nečistí a jim nezbývá nic jiného, než z vesnice utéct...

Příběh je psán stroze a moc přímé řeči zde nenaleznete. Celý děj se odehrává z pohledu Mary.

Přiznám se, že Mary jako postava mě tak úplně neuchvátila.

Její myšlenky mě často rozčilovaly (jak může myslet na takové věci?), říkala jsem si. Přesto byly okamžiky, kdy jsem s ní cítila.

Také mi vadilo časté opakování jmen, to je ale nejspíš chyba překladu, ne autorky.

Když se vezme na vědomí, pro jakou věkovou kategorii je příběh psán (sehnala jsem ho v dětské knihovně), musí člověk uznat, že má kniha něco do sebe. Má v sobě dost napětí, klidné chvíle zde zrovna nenajdete. Je tu i láska, ačkoliv v trochu jiném pojetí, než jak je u knih běžné.

A v určitých okamžicích v sobě ukrývá i emotivní okamžiky.

Ač mě příběh zase tolik neuchvátil, mladším čtenářům ho klidně doporučím, třeba se jim bude líbit víc.

Hodnocení: 6/10

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Přečetla jsem si pár recenzí a tak jsem byla zvědavá, co je to zač.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

Víra v oceán.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

Ztratit.

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Měla jsem ráda Gabrielu, i když v příběhu jako člověk vystupovala jen krátce.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Že příběh ubíhal rychle, autorka se nezdržovala u zbytečností a dokázala čtenáře udržet v napětí.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Některé Maryiny myšlenkové pochody pro mě byly záhadou, nedokázala jsem se vcítit do všech jejích pocitů, to až na konci.