Cesta krve 1 - Dobrák
Maxmilián je obyčejný redaktor v Zelených listech, který se jednoho dne vydá na svou chatu. Náhodně přežije frontální útok záhadných mimozemšťanů. Postupně objevuje nepřátele v podobě popelnic, jak si je trefně pojmenuje podle vzhledu a mrtváků, což jsou všichni ti, co útok nepřežili - takže si představme všechno lidstvo kromě několika "šťastlivců".
Mezi ně patří právě Maxmilián a malý chlapec, kterého najde a pojmenuje ho Jonáš.
Jonáš je na svůj věk velice statečný a jestli chce přežít, nic jiného mu ani nezbývá. Díky prožitému šoku je ale němý a tak je domluva s ním občas docela zajímavá.
Maxmilián každopádně věří, že s Jonášem nejsou jediní, kdo přežil, a tak zkonstruuje šílený plán, jak to zjistit. Při jeho konání však musí být oba připravení na napadení nepřátel, kteří se skrývají téměř všude.
Samozřejmě, jak je to Kulhánkovým zvykem, nechybí trocha těch končetin, mozků a jiných částí těla poletujících vzduchem…
Je mi jasné, že tohle čtivo prostě není pro každého - děj může být sebezajímavější a stejně si to člověk nepřečte, protože je tam až moc krve a vnitřností.
Já jsem však prapodivný úkaz přírody a tak můžu s radostí říct, že takové maličkosti mi v příběhu nepřekáží, neboť bez nich by to nebylo tak úplně ono.
To, co se mi však na příběhu líbí nejvíc, je Ten druhý. Už v Nočním klubu jsem měla Tobiáše ráda právě kvůli němu.
A stejně říkám, že každý z nás má Toho druhého, ať už si to uvědomujeme nebo ne.
Ten druhý má tak trochu tendenci Maxmiliánovi do všeho kecat, dost ho rozčiluje, ale když mu několikrát zachrání život, vůbec se to nepočítá.
Jeho přítomnosti se nemůže Maxmilián zbavit, i když si to mnohokrát přeje.
A jeho hlášky jsou prostě nezapomenutelné…
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Chtěla jsem napsat, že kvůli Tomu druhému. Ale to není tak úplně pravda, protože jsem o něm neměla ponětí, dokud jsem nezačala číst. Ale protože jsem už četla Noční klub a Vládce strachu, měla jsem chuť zkusit další dílko od Kulhánka.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Otravné popelnice!
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zničit.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Chtěla bych být statečná jako Jonáš a chtěla bych být Tím druhým a prudit Maxmiliána. A Taky bych chtěla být Saladinem. Tak splníte mi to někdo? :D
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ten druhý! Ten druhý! Jedno obrovské pozitivum - někdo, kdo příběh oživoval, když mohl začít být nudný.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Tak to je těžké. Zatím ho přeskočíme, jo?
Cesta krve 2 - Cynik
Maxmilián v prvním díle lidi opravdu našel. Nejprve však musel získat stroj Saladin, s kterým se chtěl dostat do pralesa. Ptáte se proč zrovna do pralesa?
Logicky usoudil, že když sám byl v lese, když útok začal, nejspíše v hustém pralese nějací ti živí lidé budou.
A opravdu se nemýlil, každopádně měl s nimi nějaké ty neshody - byl rozhodně proti tomu, aby zraněnou bojovnici zabili a udělali si z ní jídlo a tak dostal povolení vzít ji s sebou…
Dlouho s ní však nepobyl.
Vydal se hledat další lidi, tentokrát už ale neměl takové štěstí na někoho laskavého.
S generálem Ruffusem by se nechtěl setkat nikdo.
Protože nebyl Maxmilián moc opatrný, zasáhla ho uspávací střela a nakonec se ocitl uvězněný mezi špinavými, zraněnými a umírajícími lidmi.
Generál Ruffus ho však nezabil - právě naopak - nasadil mu speciální stříbrnou čelenku dodávanou mimozemšťany a Maxmilián tak toužil plnit všechny jeho rozkazy, bezvýhradně jej miloval stejně jako ostatní bratři. Spolu se vydávali bránit tábor či chytat ostatní lidi, kteří ještě byli svobodní…
Tak to plynulo dlouhou dobu, až byl nakonec střelen přímo do čelenky a tím byl z otroctví osvobozen.
Je svobodný, je ale nepříčetný vzteky a rozhodne se pomstít - vzpomíná si totiž na to, že našel i Jonáše, který byl též v Ruffusově moci…
Kniha jde do větších extrémů než ta první, některé věci by se prostě nemohly stát ani ve chvíli, kdy by se tu mimozemšťané opravdu objevili - člověk prostě neujde 800 km pouští, aby našel své vozidlo bez vody a jídla a s useknutou nohou.
Každopádně není to nic, co by se nedalo v pohodě přejít, takové knihy nejsou na to, abychom si nad nimi lámali hlavu, ale abychom si odpočinuli.
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Tak když už něco rozečtu, rozhodně to jen tak neodložím, to jen v případě naprosté katastrofy a to se o této knize říct nedá.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Pomsta!
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Pomstít se. (Já vím, je to šíleně originální).
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být tím, na koho je zaměřen Maxmiliánův hněv. Protože on se nezdá.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Čím dál chytřejší Saladin. No řekněte, nechtěli byste domů tak chytrý počítač? :D
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Rufus - zmetek! Ale dlouho už si života užívat nebude!!!
Cesta krve 3 - Kat
I tento díl zmíním, přestože jeho autorem není Kulhánek, nýbrž Martin Moudrý.
Kniha myslím nikdy nebyla vydána papírově a jestli o ni máte zájem, jistě si ji na netu najít zvládnete.
Jestli jste někdo od Moudrého něco četli, nejspíše znáte jeho styl psaní. Osobně jsem se trochu bála, že to bude nějaký extrém jako byl Iustus, každopádně v tomhle jsem se obávat nemusela.
Je ale poznat, že to extrém je.
Oproti Kulhánkovi rozhodně ano.
Touha po pomstě přetrvává.
Singhaia (ta zraněná bojovnice z klanu) není k nalezení.
Pomsta musí mít dobrý plán.
Maxmilián se vrací na místo, odkud tehdy vzal Saladin - dokonalé vojenské vozidlo.
Rozhodne se s sebou vzít další dvě. Takhle napsané to jistě vypadá zvláštně, každopádně Saladin je den ode dne moudřejší, umí toho rozhodně víc, než jakýkoliv obyčejný počítač. A tedy je i schopen předat svá data i těm novým.
To, co se zatím na Zemi dělo, nebylo nic proti tomu, co se ještě má stát.
Maxmilian se od prvního dílu opravdu proměnil. Z člověka, který neměl rád společnost se stal někdo, kdo se nejprve staral o malé dítě, z arachnofobie už toho také moc nezbylo…
Nakonec se nemstí jen Ruffusovi, ale vydává se vraždit popelnice přímo na jejich planetu a samozřejmě nesmí zapomenout na nepřátele popelnic, kteří měli sice zájem o Saladin, nicméně místo Maxmiliánovi spolupráce chtěli jeho smrt.
I když byla kniha od Kulhánkova stylu docela odlišná, alespoň v začátcích, v konečném důsledku mě nezklamala. Chtěla jsem vědět, jak to vše dopadne a odpovědi se mi dostalo, aniž bych musela vymýšlet své teorie.
Je ale pravda, že o posledním dílu se mi nepíše nejlíp, nechci totiž moc děje prozrazovat.
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Chtěla jsem vědět, jak to dopadne.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Nová naděje.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zachránit.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Rozhodně ne popelnicemi, když se jejich zbraň obrátila proti nim.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Nalezení Jonáše.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Ten konec. I když na jednu stranu byl fajn, stejně… No, přečtete si a uvidíte. xD
Žádné komentáře:
Okomentovat