Pozdě minulé noci i noci předešlé,
Tommyknockeři, Tommyknockeři
ťukali na dveře. Chci jít ven, nevím, jestli mohu,
neboť se tak bojím toho Tommyknockera
Na úvod chci říct, že jsem od knihy čekala úplně něco jiného. Nějaký hrůzostrašný příběh, po němž bych se lekala naprosto všeho... Podle popisu některých to i něco podobného být mělo. Po přečtení ale mohu říct, že nic podobného ve mně kniha nevzbuzovala. Nebyla pro mě vyloženě zklamáním, jen jsem se skoro ničeho nebála. Jen dvou úryvků jsem se lekla...
Příběh to byl zajímavě zpracovaný a nikdy mě King nepřestane překvapovat s vymýšlením těch nejroztodivnějších postav. Někoho podobného Anne Andersonové bych potkat v žádném případě nechtěla.
Roberta Andersonová je spisovatelka žijící v městečku Haven. Žije si vcelku osamělý život, společnost jí dělá jen starý pes Peter a občasné návštěvy jejího přítele Jima Gardenera.
Takový stereotypní život je ale jednoho dne narušen. Roberta se zrovna vrací z vycházky, přemýšlí nad Peterem, který už je velice starý a má spoustu zdravotních problémů, nechce si připustit, že za chvíli zemře... A pak zakopne o kus kovu trčícího ze země.
Ihned ji zaujme a je ztracena. Nedá na varování svého psa, jenž je na smrt vyděšený a rozhodne se, že kov vykope. Není to jen tak obvyklý kov, něco jí k němu neustále přitahuje a ve chvíli, kdy se ho dotkne, cítí zvláštní vibraci...
Jediné, co ví, že potřebuje Jima. Potřebuje mu vše říct, protože je přeci jen stále vyděšená.
Ten se ale zatím kdesi opíjí a tak začíná kopat...
Jim se sice opíjí, ovšem v mozku mu hlodá pochybnost a varování - bobby je v nebezpečí. Snaží sám sebe přesvědčit, aby už nepil, ale moc se mu to nedaří...
Nakonec se rozhodne, že spáchá sebevraždu. Udělá to hned, co za Bobby naposledy přijede ujistit se, zda je vše v pořádku.
Ale ono není...
To zjistí hned po příjezdu, kdy se mu do náručí zhroutí jakási vychrtlá kostra potažená kůží. Je nepředstavitelně vyděšený, když bobby viděl posledně, nezdálo se, že by chtěla hubnout. Ale vše se brzy vyjasňuje.
V domě nachází spoustu roztodivných přístrojů fungujících pouze na baterie. Je to neuvěřitelné.
A taky nový Bobbyin román napsaný za pouhý týden.
Bojí se o její zdraví. Takové chování vůbec není normální, ale když zjistí pravdu, nediví se už ničemu...
Celé městečko se mění a s ním i všichni obyvatelé. Každý, kdo Havenem projíždí, začne krvácet, padají mu zuby a přitom ho napadají všemožné geniální vynálezy. A ihned, co Haven opustí, vše zapomene...
obyvatelé městečka se začínají "Stávat", ať už si pod tím chcete představit cokoliv.
Je to šílený příběh, neuvěřitelný, místy nepředstavitelný...
Občas se mi dělalo špatně, proměna v Tommyknockera je odporná...
Spoustu věcí jsem nepochopila, jako proč se Gard taky nemohl "stát", asi mi to uniklo nebo to tam vysvětleno vůbec nebylo.
Nemůžu ani říct, že bych si někoho oblíbila, možná tak malého Hillyho Browna a jeho dědu.
Všichni ti obyvatelé byli zvláštní a ve chvíli, kdy začali být jedním vědomím, už se ani nedalo mluvit o tom, že to jsou lidé.
Takže... Moje celkové hodnocení?
Kniha se dobře četla, místy jsem se i musela smát. Ale byly tam věci, které byly buď nepředstavitelné nebo nechutné a znova po knize nesáhnu... Nepatří mezi ty, které si můžu číst vícekrát a stále se mi líbí.
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože je to KIng, přece.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Stávání se (nic víc nelze dodat)
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Stávat se :D (opět)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
No, jak už jsem psala... Nejraději jsem měla tak Hillyho... Všechny ty postavy měly něco do sebe, u Kinga to ani jinak nejde.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Ano, jistě jich bylo hodně. Třeba to, že ač bylo něco až příliš nereálné, zároveň to však dokázalo působit na mou představivost.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Chudák pes. V tuto chvíli si těžko něco vybavím, i když jsem po dočtení měla spoustu výhrad :)
Komentáře
1 davidbachmann | E-mail | Web | 1. listopadu 2011 v 11:04King je geniální blázen a tak je nutné ho taky brát. Tohle jsem ještě nečetl, takže díky za tip.
2 Vendy | Web | 28. listopadu 2011 v 0:02
Proč na něho nepůsobilo "stávání se?" Protože měl v hlavě po operaci destičku. Jakýsi kov. A ten kov patrně rušil vlny, které jinak zasahovaly mozky všech ostatních lidí... Tommyknockeři byli docela děsiví, ale spíš tím, co dělali z lidí, jak na ně působili. A máš pravdu, chudák pes, tahle scéna na mě taky působila odpudivě. Jenže - kdyby se to skutečně stalo, asi by taky nebyl ušetřen jen proto, že je to zvíře...
Žádné komentáře:
Okomentovat