Marianne Curleyová - Dávná kletba

Ke Kate do třídy nastupuje nový spolužák a hned projeví své schopnosti, když se začne vztekat a tím spustí silný vítr.

Kate tomu nemůže uvěřit, kromě své babičky nezná nikoho jiného, kdo by nějaké schopnosti projevoval. A teď tu má kluka, jenž umí ovládat počasí, což je schopnost, která jí samotné vždy dělala problém.

Jenomže on vůbec netuší, že nějaké schopnosti má a na Kate tedy je, aby ho o nich přesvědčila.

Jarrod je kluk, který za celý svůj život moc štěstí neměl, neustále se s rodiči stěhoval, protože se jim vždy něco přihodilo a nakonec zkončil zde v horách, kde si měl jeho otec odpočinout, protože měl zraněnou nohu.

A pak se tu objeví Kate, která mu tvrdí, že má nějaké paranormální schopnosti, na které on nevěří a věřit ani nechce, a dokonce přijde s nápadem, že jeho rodinu provází smůla kvůli kletbě.

Takovému nesmyslu nemůže věřit už vůbec. Ale ve chvíli, kdy se vážně zraní jeho mladší bratr a rodiče mu odhalí úmrtí šesti dětí, začíná přeci jen trochu věřit.

Musí tedy podniknout krok, díky němuž by se mohla jeho rodina kletby nadobro zbavit.

Je to spíše oddychové čtení, děj ubýhá poměrně rychle, a dokonce mi tu ani nevadil přítomný čas, který mě u jiných knih dokáže opravdu vytočit. Na druhou stranu mi ale spousta postav lezlo na nervy. Jednak Jarrod, jeho neustálé pochybování a taky onen fakt, že se nebyl schopen přiklonit na jednu nebo druhou stranu. Takže první půlka knihy je jenom o jeho pochybnostech a Katiině úporné snaze ho přesvědčit o pravdě, a teprve pak se něco začíná dít. Možná by pro příště neuškodilo první část trochu zkrátit a naopak více rozvinout příběh, který tím i trochu utrpěl. Nevím, jak ostatní čtenáři, každopádně já knihu nepřestala číst jen s velkým přemáháním. Ale jo, čtivé to bylo a přetrpěla jsem to, takže něco do sebe asi má, výhrady si však odpustit prostě nemůžu.

Knihu bych doporučila spíše méně náročným čtenářům a těm, co chtějí chvilku strávit s oddychovou četbou a nevadí jim rozčilující postavy, tj. mají s nimi trpělivost :D.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Za to může Lizz. xD Nebýt jí, ani by mě nenapadlo, že po Strážcích času autorka ještě něco napsala.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

Nedůvěřivý Jarrod

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

Zlikvidovat.

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Nechtěla bych být nikým, žádná postava mě tak nezaujala. Možná tak Jillian.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Autorka umí psát velmi čtivě, takže i přes jednoduchost děje jsem si něměla na co stěžovat. Taky se mi líbilo, že se střídal pohled Jarroda i Kate, takže jsem měla tušení o tom, jak se kdo z nich právě cítí. Taková autorčina specialita už...

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

NO, tentokrát si odpustím kecy na šťastný konec.

Nelíbila se mi celá Jarrodova postava. Nepochopila jsem moc jeho rychlou přeměnu z neschopného a zbabělého kluka na někoho, kdo nebojácně poráží svého nepřítele. Chápu, že autorka nechtěla děj zdržovat a kdyby to ještě víc natáhla, bylo by to nudné, ale pořád mi to vrtá v hlavě.