Patricia Briggs - Riallina hra

Rialla byla několik let otrokyní a sloužila svému pánu. Když se však naskytla příležitost utéct, nehodlala ji promarnit. Utekla do Sianimu, kde se stala cvičitelkou koní, což díky jejím empatickým schopnostem nebyl těžký úkol.

Darranský lord Karsten hodlá otroctví zrušit, což se některým darranským šlechticům nelíbí. Rialla se se svým přítelem, který je Karstenův bratr, vydává pomoci zabránit Karstenově vraždě, přičemž se musí stát znovu otrokem. Vše ale není tak jednoduché a brzy nastanou komplikace......

Nu, a teď nastává tvrdá kritika :D
Tento příběh mě vůbec neuchvátil. Charaktery postav mi přišli předvídatelné, celá dějová linie mě nedokázala zaujmout a konec byl více než prapodivný. Jestli si to pamatuju správně, je to autorčina prvotina a jedině díky tomu jí některé chyby dokážu odpustit. Rozhodně je ale nemůžu pominout.

Pochybný pokus o romantiku tomu zrovna nepřidal, postavy se mi zdáli jaksi neživé, vůbec ne skutečné, žádnou z nich jsem si nedokázala představit. Co mi taky vadilo, tak to, že tam byli dobří, kteří v sobě neměli ani trošku špatných vlastností a pak ti zlí, kteří byli opravdu jen zlí. To není vůbec žádná zábava.

Četlo se to sice dobře, ale absolutně nic jsem si z knihy neodnesla, a než začne někdo s tím, že fantasy není obohacující literatura, tak jak by mi to mohlo něco dát, rozhodně je, jen tahle kniha byla pro autorku taková na rozepsání a v dalších knihách (díky bohu už ne o Rialle) se o dost zlepšila a ten rozdíl je opravdu patrný.

Hodnocení: 4/10

(Já nechtěla být tak zlá, ale... :D)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Protože jsem četla Mercy, která se mi líbila a tak jsem byla zvědavá na autorčina starší díla.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

Prokázání viny.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

Zastavit.

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.

Zde nemám žádnou oblíbenou ani neoblíbenou postavu.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.

Bylo to krátké a opravdu odpočinkové čtivo, při kterém není vůbec třeba přemýšlet. :D

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Když jen jedno negativum, vyberu jednoduchost příběhu. Nebýt těch občasných zmínek o erotice, knihu bych četla dítěti jako pohádku na dobrou noc.

Komentáře

1 nel-ly | Web | 9. dubna 2012 v 17:52

já zrovna dočetla Měsíční píseň a celkem se mi to líbilo, tak jsem šla po cbdb šmejdit po jiných dílech (na dvojku čekám z knihovny) a narazila jsem na tohle, jako samostatné fantasy... ale teď tedy nevím, jestli se mi chce, už těch jednoduchých čtiv začínám mít dost, jsem zjistila, že si už začínám zoufat, když mě kniha nutí přemýšlet, jak jsem teď četla za sebou hodně podobných knih jako Mercy

2 Neriah | 10. dubna 2012 v 23:53

[1] Sama za sebe říkám, že čtení tohodle byla ztráta času. Jde na tom prostě hodně znát, že je to prvotina a přišlo mi to jako nesmysl. Ten samotný nápad není špatný, ale už je hůř podaný.


3 Vendy | 12. května 2012 v 12:42

Riallinu hru jsem před několika lety četla a mám z toho podobný pocit - docela nezáživné. Nevím, možná kdybych s fantasy začínala, třeba by se mi to líbilo, ale mezitím se mi dostalo do ruky pár opravdu luxusních kousků a tak Riallina hra zapadla do šedého průměru - přečíst a zapomenout.